was successfully added to your cart.

Cart

Jedním z nejhlubších zážitků bylo pro mě setkání s ženskou energií.

Ženy a ženská energie pro mě bylo vždy něco, čemu se nedá věřit. Před čím jsem vždy musel být na pozoru. Co je nebezpečné.

Tentokrát, když přede mnou stály ženy v naprosté otevřenosti, jsem nejprve pocítil svůj hluboký strach. Zároveň jsem také vnímal silnou touhu se s touto krásnou a přijímající energií spojit. Spočinout v ní a nelézt klid.

Působilo to na mě tak krásně, až se ve mně začal ozývat hlas: toho ale nejsi hodný. Cítil jsem se jakoby špinavý a hlavou mi probíhal proud výčitek. “Smím to vůbec přijmout?”

Postupně se tyto negativní myšlenky a strachy proměnily až v jakousi posvátnou úctu. Jakoby žena reprezentovala život sám. Tak přijímající, laskavá, spojující a starající se. Jako otevřená náruč, ve které můžu spočinout právě takový, jaký jsem.

Nakonec jsem se odhodlal a s nádechem jsem se ponořil do této krásné a životem pulsující energie.

A nechal jsem se obejmout. A nechal odejít všechny své starosti a vzdal své boje. Prostě jsem spočinul. Neměl jsem slov.
Jen v tiché úctě jsem se mohl pomalu poklonit.

Leave a Reply

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

EnglishGermanDutchCzechUSA